Altwasser (Stara Voda)
Ort wurde nach 1945 (bis auf die Kirche) zerstört

Aktuelles

St. Anna-Fest 2007

Samstag, 21. Juli 2007
14:30 Uhr; Einweihung der Königsbrunnenkapelle
anschließend Heilige Messe in der Kirche
anschließend Picknick
Abends Lichterprozession zum Königsbrunnen

Sonntag, 22, Juli 2007
9:30 Uhr Heilige Messe in der Kirche

www.stadt-liebau.de Link: aktuelles

Decke Königsbrunnen gesprießt (10.04.2007) dieses Bild wurde mir von Herrn Ing. Robert Vana aus Sternberg zur Verfügung gestellt! Weiter Bilder unter www.fotoalbum.web.de/gast/stadelmaierbernd/Altwasser_und_Koenigsbrunnen	Decke Königsbrunnen abgedeckt (10.04.2007) dieses Bild wurde mir von Herrn Ing. Robert Vana aus Sternberg zur Verfügung gestellt!
Sterbebild von Herrn Prof. Losert (an Baum bei Wallfahrtskirche) dieses Bild wurde mir von Herrn Ing. Robert Vana aus Sternberg zur Verfügung gestellt!	Dachstuhl (03.06.2007) dieses Bild wurde mir von Herrn Ing. Robert Vana aus Sternberg zur Verfügung gestellt!
Dachstuhl zugeschalt (03.06.2007) dieses Bild wurde mir von Herrn Ing. Robert Vana aus Sternberg zur Verfügung gestellt!	Dach zugeschalt (03.06.2007) dieses Bild wurde mir von Herrn Ing. Robert Vana aus Sternberg zur Verfügung gestellt!
Innenansicht Königsbrunnen (03.06.2007) dieses Bild wurde mir von Herrn Ing. Robert Vana aus Sternberg zur Verfügung gestellt!	Außenansicht (03.06.2007) dieses Bild wurde mir von Herrn Ing. Robert Vana aus Sternberg zur Verfügung gestellt!

Ortsbetreuerin: Frau Hannelore Vogt; Hinter dem Pfeifenturm 11; 75015 Bretten; Tel. 07252 - 23 65

St. Anna; auf zum Anna-Fest nach Altwasser. Zu Hause war dieser Tag immer ein Feiertag. Nähere Informationen in Kürze!.

Das diesjährige St. Anna-Fest ist vom 21. + 22.07.07 (1 Woche früher als bisher)

=> auf nach Altwasser!

Dieses Anna-Fest wird ein ganz besonders sein, da geplant ist, den Königsbrunnen während dieser Feierlichkeit eingeweiht werden!

Nachfolgend eine paar Gedanken von Frau Herwig Vogt:

Ein lang ersehnter Traum ...

hat in aller Stille begonnen, Wirklichkeit zu werden - Die erste Baustufe des Königsbrunnen-Aufbau's konnte gerade noch rechtzeitig vor dem bevorstehenden Winter abgeschlossen werden. Im kommenden Frühjahr soll dann die Kapellendecke eingebaut und das mit Schieferplatten gedeckte Zwiebelturmdach aufgesetzt werden (wenn keine unvorhersehbaren Änderungen eintreten).
Vor einem Jahr hatte es allerdings noch gar nicht so positiv ausgesehen, denn bei unserer letzten Besprechung im Juni 2005 mit der Militärbehörde (VUSS) in Olmütz (die immer noch Eigentümer des Wallfahrtsareals ist) schien das Projekt zu scheitern, weil uns ein neues, weit überhöhtes Angebot vorgelegt wurde, das wir strikt ablehnten; damals traten meine Ehefrau Bärbel und ich sehr enttäuscht und traurig den Heimweg an.
Aber wir gaben die Hoffnung nicht auf und unser Vertragspartner Herr Dr. Jan Pecinka (Chef der Pfadfinderschaft JUNAK) war unermüdlich weiter aktiv; nach viele Besprechungen und Gesuchen an die höchsten Stellen in Olmütz und Prag konnte der Vertrag "Wiederaufbau Königsbrunnen in Altwasser" letztendlich Ende September 2006 offiziell unterzeichnet werden - und zwar zu den ursprünglichen Bedingungen!
Bereits Mitte Oktober begann die Baufirma TOMA aus Olmütz mit den Bauarbeiten am Königsbrunnen; 6 Arbeiter waren für diese Baustelle eingeteilt und Woche für Woche konnte man die Fortschritte sehen, die Herr Pecinka mit vielen Fotos für uns dokumentierte. - Für den Aufbau der Kapellenmauern wurden sowohl noch vorhandene, in den Jahren zuvor von den Padfindern aussortierten Bruchsteine verwendet als auch neue (gebrauchte) Steine aus der näheren Umgebung; entgegen dem jetzigen Material waren für die Frontpartie der Kapelle früher Ziegelsteine verbaut worden. Die Firma TOMA ist ein renommiertes Unternehmen, das vor wenigen Jahren u. a. auch das schöne Hotel "Akademie" in Großwasser erbaut hat.
Die Finanzierung des Kapellenneubau's ist (bei gutem Verlauf) zwar gesichert; damit aber auch die Innenausstattung, das Podest mit Brüstung und der Treppenaufgang saniert, bzw. erneuert werden können, möchten wir noch einmal an alle mit der Heimat treu verbundenen Landsleute und Freude appellieren und um weitere Spenden bitten, damit der Königsbrunnen wieder seinem würdevollen Namen gerecht wird und in neuem Glanz als Pilgerstätte und historisches Kulturgut einen neuen Anfang nehmen kann.

Empfänger:   Fkö. H. Vogt - 75015 Bretten
Konto           153 702 - Volksbank Bretten - BLZ 663 912 00
Kennwort:     Königsbrunnen

Allen bisherigen und künftigen Spendern ein herzliches Vergelt's Gott und mit den besten Wünschen für das neue Jahr 2007 grüße ich alle in heimatlicher Verbundenheit

Herwig Vogt - Bretten/Altwasser vom Freundeskreis Königsbrunnen

Nähere Informationen erteilt die Ortsbetreuerin von Altwasser - Frau Hannelore Vogt; Tel. 07252 - 23 65

Folgende aktuelle Bilder und Zeitungsausschnitte wurden mir von Frau Vogt und von Herrn Dr. Jan Pecinka zur Verfügung gestellt.

Pfadfinderschaft "Junak"
Die Pfadfinder mit ihrem Leiter, Herrn Dr. Jan Pecinka, führen wieder Arbeitseinsätze in Altwasser durch. An diesen Terminen wird auch die Wallfahrtskirche offen sein!
12. bis 13. Mai, im Juli zum Anna-Fest und vom 28. bis zum 30. September 2007.

Mutter Anna Lied von Altwasser

1.
Mutter Anna, dir sei Preis
Davids Sprosse, edles Reis
Heil'ge Mutter Anna!
Du bist aller Frauen Zier,
alle blicken auf zu Dir,
Heil'ge Mutter Anna!

2.
Wer ist doch die Tochter dein?
O, es ist Maria rein,
Heil'ge Mutter Anna!
Die uns schenkt den Wundersohn,
Jesum Christ vom Himmelsthron,
Heil'ge Mutter Anna!

3.
O Du Mutter herzensgut,
halt uns treu in treuer Hut,
Heil'ge Mutter Anna!
O, Dein Kind hilft Dir so gern
bitten seinen Sohn, den Herrn,
Heil'ge Mutter Anna!

4.
Bitte, dass im Ehestand
walte Gottes Segenshand,
Heil'ge Mutter Anna!
Und dass Leib und Herzenstreu
Eltern, Kinder, stets erfreu
Heil'ge Mutter Anna!

5.
Bitt, dass unser Glaube steh',
fest und froh im Kampf und Weh'
Heil'ge Mutter Anna!
Dass der Hoffnung frohes Licht
uns geb' frohe Zuversicht
Heil'ge Mutter Anna!

6.
Dass nur heil'ger Liebe Glut
uns entzünde Herz und Mut,
Heil'ge Mutter Anna!
Und in wahrer Liebestreu sei,
Heil'ge Mutter Anna!

7.
Was da Leib und Seele plagt,
sei nächst Gott auch Dir geklagt,
Heil'ge Mutter Anna!
Tröste uns in Traurigkeit,
hilf uns tragen Kreuz und Leid;
Heil'ge Mutter Anna!

8.
Halte fern der Teu'rung Not,
Krankheit, Krieg und bösen Tod,
Heil'ge Mutter Anna!
Segne Frucht und Ackerland,
wehr dem Wasser und dem Brand,
Heil'ge Mutter Anna!

9.
Deiner Kinder nimm Dich an,
wende ab, was schaden kann,
Heil'ge Mutter Anna!
Sei Du unser Schutzpatron,
An des allerhöchsten Thron,
Heil'ge Mutter Anna!

Nachfolgende Informationen wurden mit Einverständnis von Leo und Rita Titz von deren Homepage www.leotitz.de übernommen!

Altwasser um ca. 1920

Einwohner gesamt 349, davon Deutsch 344, Tschechen 5

Post- Telegrafenamt: Stadt Liebau, Stadion: Domstadtl oder Bautsch.

Gemeindebesitz: Felder und Wald 42 ha, Gemeindehaus – Gemeindeschulden 20.000,-- Kc – Gemeindezuschlag 98%.

Bürgermeister: Jilg Adolf, Landwirt – Stellvertreter Kern Johann, Bauunternehmer – Konst. 30.09.1923 – Gemeindediener Polzer Adolf.

Pfarramt: Klostergeistlichkeit: Benedikter des Klosters Emmaus in Prag: Pfarrer Wilke Wenzel, Prior – Pater Menz Hugo, Pfarrer – Pater Slotty Ludwig, Kaplan – Kern Josef Organist – Dörrich Kaspar, Kirchendiener.

Oberschulrat: Obmann Kluger Franz, Landwirt.

Volksschule I. Kl.: Leiter Losert Franz – Fadle Marie, Hansarbeitslehrerin.

Grundbesitzer: Donneberg Josef – Geschwister Mück – Hanusch Anton – Hausner Anna – Hausner Theobald – Jahn Franz – Jahn Konrad – Jilg Adolf – Jilg Oswald – Jordan Franz – Kluger Franz – Lehnert Adolf – Lehnert Franz – Losert Adolf – Losert Ernst – Losert Marie – Potsch Alois – Rasch Konrad – Richter Adolf – Richter Rudolf – Schiffner Johann – Schwarz Ernst – Senel Johann – Stanzl Aloisia – Thiem Eduard.

Spar- und Darlehenskassenverein für Altwasser bei Stadt Liebau, r.G.m.unb.H. Vorstand: Obmann Kluger Franz sen. – Obmannstellvertreter Lehnert Wolf – Mitgl.: Kluger Franz jun. – Sehnel Johann – Lehnert Ignaz, Grundbesitzer, Altwasser – Zahlmeister Losert Franz, Leiter – Z. Obmann oder Obmstellv. u. 1 Mitgl. d. Vorst. – Anteile a`20,-- Kc.

Ziegelei: Maunz Emil.

Bäcker: Dreiseitl Leopoldine (a. Gemischwarenhandlung)

Bauunternehmung: Kern Josef.

Gasthäuser: Lehnert Gustav – Maunz Emil – Rossmanith Leo.

Handel mit Wallfahrtsartikel: Botyck Johann – Englisch Berthold – Jordan Sofie – Kluger Josef – Lack Otavie – Rossmanith Josefa.

Mühle: Jlg Adolf.

Schmiede u. Hufschmiede: Klein Karl -  Mück Johann.

Schuhmacher: Jilg Adolf – Werner Hermann.

Strickwarenhandlung: Weichwald Josefine.

Tischler: Losert Ernst.

Trafiken: Jahn Konrad – Rossmanith Leo.

Zuckerwarenhandlung: Komarek Anton.

Vereine und politische Organisationen:  Freiwillige Feuerwehrverein – Verschönerungsverein – Ortsgruppe des deutschen Kulturverband – Nördmährerbund – Kath. Volksbund – Bund der Landwirte.

Ortsbetreuerin: Hannelore Vogt
Kontaktaufnahme über Email: 

baerner-laendchen@web.de oder stadt-liebau@web.de

Stará Voda / Altwasser

Obec ležela podél stejnojmenného potoka u silnice z Města Libavé do Budišova n.B. v nadm. výšce  520 m, chráněna ze severu a otevřenější k jihu měla na svých pozemcích úrodnější půdu a více vláhy než většina libavských obcí. Založení obce je datováno kolem roku 1250, nejstarší zmínka o Staré Vodě pochází z roku 1260. V písemných pramenech z let 1456 a 1581 jsou jména obyvatel Staré Vody i česká, roku 1654 již zcela německá. Historické prameny zde uvádějí 3 břidlicové lomy (1911), vodní a větrný mlýn, cihelnu, zemědělský spolek, katolický-lidový a okrašlovací spolek, hasičský spolek a hostinec. V roce 1930 zde stálo 76 domů a žilo 345 obyvatel (čs. 0). Z bývalé obce zůstal zachován jen poutní kostel sv. Jakuba Většího a sv. Anny, mimořádně kvalitní  barokní stavba z let 1681-1686 podle plánů císařského architekta G. P. Tencally. Ke kostelu patřily dnes neexistující ambity a klášterní kolej piaristů (později benediktínů a oblátů). Budova kláštera byla poškozena na konci 2. svět.války a i přes započatou obnovu byla po vzniku vojenského prostoru ponechána osudu a později i s ambity u kostela zničena. Dnes jsou z budovy kláštera zachovány pouze torza nadzemního zdiva a studna na bývalém nádvoří. Vlastní kostel byl devastován československou a později ruskou armádou a rekonstrukce svého zevnějšku, na kterou přispěli kromě státu také bývalí němečtí obyvatelé, se dočkal až po r. 1991. V 90. letech byly také obnoveny pravidelné poutě do Staré Vody na svátek sv. Anny, jejichž historie sahá až do počátku 16.století. Další využití a případná dostavba celého poutního areálu navržená „památkáři“ je v důsledku existence vojenského prostoru nereálná.V roce 1997 vydal Památkový Ústav v Olomouci rozsáhlou publikaci „POUTNÍ MÍSTO STARÁ VODA“.

Folgende Daten wurden von der Internetseite: http://www.ado.cz/poutni/stara_voda/stara_voda.htm übernommen.

 

STARÁ VODA - ALTWASSER kraj Olomoucký, diecéze olomoucká, děkanát Šternberk Pouť ke sv. Anně 30. července 2005, sobota - v 10:00 poutní mše sv. 31. července, neděle - v 15:00 poutní mše sv. Poloha: Mapa  Kostel se nachází ve vojenském újezdě Libavá. Je přístupný z měst Moravský Beroun, Město Libavá a z Budišova n. Budišovkou. Pozor - nevstupujte do vojenského prostoru. http://www.libavsko.cz/staravod.htm  Historie a popis poutního místa: První písemný záznam o Staré Vodě je z r 1456, kdy se zde uvádí kaple sv. Jakuba Staršího, v r. 1529 také kaple sv. Anny se sochou světice držící v ruce dítko Ježíše. Od nepaměti se zde konávaly poutě. V prostoru obou malých kaplí byl v roce 1688 dokončen důstojný poutní kostel podle projektu císařského architekta G. P. Tencalliho. V letech 1690 -1695 zde byla zřízena kolej školského řádu piaristů, ti také vedli duchovní správu a úspěšně působili po úctyhodnou dobu 232 roků (do r. 1922). V roce 1784 byla Stará Voda vyfařena z Města Libavé a v roce 1785 vznikla starovodská farnost přifařením Vojnovic. Studovali zde mj. J. E. Purkyně a A. C. Stojan, pozdější olomoucký arcibiskup. Po odchodu piaristů byli zde krátce redemptoristé a do r. 1930 benediktini. Budova kláštera byla poškozena za 2. světové války a po jejím ukončení se dokonce započalo s opravou. Do r. 1946 působila v duchovní správě kongregace oblátů Panny Marie. Dnes jsou na místě kláštera pouze zbytky zdiva a studna na bývalém nádvoří. Kostel ve Staré Vodě byl v době minulé rozsáhlým barokním poutním kostelem o dvou věžích, s pěti zvony, dvorem a krytými ambity s křížovou cestou. Na hlavním oltáři byla uctívaná socha, tři boční oltáře zasvěceny Obětování Panny Marie, sv. Josefu a sv. Jáchymu; za zmínku stojí vynikající varhany a další detaily. V minulém století bylo zaznamenáno přes dvacet míst, odkud poutníci přicházeli v procesích. Tradiční pout z Kroměříže se datuje od r. 1715 - tehdy jako poděkování za odvrácení morové nákazy.  V roce 1946 došlo k odsunu německého obyvatelstva, ministerstvo národní obrany slibuje, že kostel a klášter mohou nadále sloužit svému účelu. V roce 1949 se zde ale konala poslední pouť a pak byl prostor uzavřen pro potřeby armád. Malebná obec Stará Voda byla zrušena a postupně srovnána se zemí. V padesátých létech byly cenné památky odvezeny do jiných kostelů. Situace se změnila teprve po odchodu sovětských vojáků, nejbližší okolí kostela bylo zpřístupněno civilním osobám, byl vypracován plán obnovy kostela s odhadovaným nákladem 60 mil. Kč. První pouť se zde konala 28. září 1991. Oprava kostela pokračuje po etapách tak, jak jsou k dispozici potřebné finanční prostředky. Mnoho z nich je i z darů věřících z Německa.  Vnitřek kostela je popsaný nápisy vojínů sovětské armády a působí jako varovný památník na dobu okupace. V roce 1995 zahájili skauti akci "Obnova Staré Vody". Starodávné poutní místo Stará Voda je postupně obnovováno. Pokračujeme-li po cestě za kostelem, tak asi po 5 minutách dojdeme k prameni léčivé vody, který se jmenuje "Královská studánka". Pouťě: První sobotu v červnu se zde koná pouť muklů.  Hlavní pouť se koná v sobotu (10 hod.) a v neděli (15 hod.) po svátku Sv. Anny a další pouť bývá v neděli (15 hod.) kolem svátku Nanebevzetí P. Marie a v neděli (15 hod.) kolem svátku Narození P. Marie. Duchovní správa: informace: Římskokatolický farní úřad Moravský Beroun, 793 05, tel.: 554733943. Turistické informace pro poutníky: ze žel. stanic Budišov n. Budišovkou - jihojihozápad - přes Podlesí do Staré Vody - 8 km. Ze železniční stanice Domašov n. Bystřicí - východ - po silnici - 15 km.  Občerstvení: v místě není možnost ubytování, restaurace a není možnost nákupu potravin (nejblíže je Město Libavá nebo Budišov n. Budišovkou).   Zájem o poutní místo matky Panny Marie Do bibliografického soupisu literatury o devastací postiženém poutním místě Stará Voda u Města Libavé přibyla v posledních letech nejen četná pojednání v periodickém tisku, ale také nově zpracované publikace. V roce 1997 vydalo olomoucké nakladatelství Danal rozsáhlé dílo s příspěvky šesti autorů nazvané Poutní místo Stará Voda. V publikaci téměř dvousetstránkové a bohatě ilustrované jsou pojednání o pohnuté historii a umělecké hodnotě poutního areálu, piaristické koleje a tzv. Královské studánky. O dva roky později otiskli dva členové výše uvedeného kolektivního díla - Jan Bombera a Jana Krejčová - rozsáhlé pojednání Stavba kostela sv. Jakuba Většího a sv. Anny ve Staré Vodě na Olomoucku (Vlastivědný věstník moravský, 51, 1999, str. 233-246, 4 obr.). Zveřejnili některé dosud neznámé archivní materiály z výstavby, probíhající v letech 1681 až 1689 z iniciativy olomouckého biskupa Karla z Lichtenštejna - Castelkorna. Třetí dílo, které vyšlo nedávno (srpen 2003) v nakladatelství  Burian a Tichák, se svou hodnotou důstojně připojuje k prvně uvedenému kolektivnímu sborníku. Autorka Jana Krejčová mu dala název Poutě do Staré Vody u Libavé ke sv. Matce Anně starovodské, uctívané v kostele sv. Jakuba Většího a sv. Anny. Se zaujetím čteme o poutích k starému i novému kostelu, začínající v druhé polovině 16. století, a trvající přes mnohé zábrany až do naší přítomnosti. Krejčová píše o farnostech, ze kterých se putovalo do Staré Vody, o tamních kramářích, o upomínkových pohlednicích a obrázcích, o votivních darech. Zveřejňuje také svědectví několika pamětníků. Obdivuhodná je pečlivost zpracování a citace dokumentů. Připojeny jsou rejstříky osob i míst a odkazy na archiválie a literaturu. Autorka dala navíc publikaci o 124 stranách vkusný vzhled vlastní grafickou úpravou, svými barevnými fotografiemi na obálce a 26 dobovými reprodukcemi vhodně do textu zasazenými. Někdejší obyvatelé Staré Vody, kteří z Německa každoročně přijíždějí na poutní místo, uhradili letos položení nové dlažby v chrámu. Brzy by se mělo rozhodnout o úpravách vnitřního pláště cenné barokní stavby. Bylo by žádoucí, aby k poutnímu chrámu přibyly i objekty sloužící duchovnímu a kulturnímu životu, jak je tomu v obnoveném poutním místě ve Zlatých Horách.  Bohuslav Smejkal, Oldin 12/2003  300 let Královské studánky a pouť ve Staré Vodě Tradiční pouť na svátek svaté Anny se uskutečnila ve Staré Vodě v sobotu 26. července 2003. V neděli 27. července zde byla sloužena mše svatá v německém jazyce pro bývalé obyvatele odsunuté v roce 1946 do Německa. Zásluhou jejich finanční sbírky je v kostele od dubna letošního roku nová podlaha z pískovce a žuly a poutníci již nešlapou v prachu a rumisku. Poutníci uskutečnili kdysi tradiční světelný průvod ke Královské studánce, která letos doznala také velkých změn. Skauti na podzim a v jarních měsících vykopali a odvozili asi 90 cm vysokou vrstvu rumiska ze zřícené klenby a stěn kapličky nad pramenem. Vyčistili a obnovili původní potrubí a kaskády na odvod vody, byly znovu vybetonovány poničené základy a podlaha balkonu a kaple. Uvažuje se o obnově původní barokní kaple, která má letos výročí 300 let od dokončení. Přestavbu původní dřevěné kapličky řídil stavitel Matouš podle plánů mistra Petra Techeta z Budišova a byla předána 17. července 1703. Při pouti byly v prodeji také dvě nové knihy vztahující se ke Staré Vodě. Autorkou obou těchto publikací je olomoucká grafička Jana Krejčová. První z nich je o historii poutí do Staré Vody a druhá útlejší, popisuje historii Královské Studánky. V knihách je použito i větší množství historických fotografií a dokladů. Logo skautské akce Obnova Staré Vody a 300 let Královské studánky vytvořil olomoucký grafik Ladislav Rusek. JUDr. Jan Pečínka, vedoucí 19. střediska Junáka ve Velkém Týnci, Oldin 9/2003 Obnova je v rukou skautů a německých rodáků  K setkání pétépáků na VVP Libavá 2003 Na tři sta někdejších příslušníků Pomocných technických praporů - Vojenských táborů nucených prací (PTP/VTNP) - jež občanská veřejnost zná pod pojmem "Černí baroni" a dalších čestných hostů se dne 5. června 2003 dostavilo na své tradiční, již osmé setkání. Konalo se v lokalitách Vojenského výcvikového prostoru Města Libavá a ve starobylém poutním kostele ve Staré Vodě. Po úvodní části ve Městě Libavá byli účastníci setkání převezeni vojenskými autobusy do Staré Vody k poutnímu chrámu, kde se zúčastnili Eucharistické Oběti za zesnulé pétépáky a jejich rodiny.  Hlavním celebrantem byl Mons. Graubner, koncelebrovali Mons. Lobkowicz, P. Jiřím Mikulášek a pétépáčtí kněží: P. Antonín Pospíšil (Jívová), P. Stanislav Lekavý (Zlaté Hory), P. Hubert Šula (Hladké Životice), P. Bohumil Vícha (Zborovice) a další.  Unisono jsme při bohoslužbě pěli unionistickou cyrilometodějskou mešní píseň "Bože, cos ráčil před tisíci roky..." a na závěr zabouřil chrámem svatováclavský chorál... Po mši svaté požehnal otec acibiskup překrásně vyšívaný pétépácký prapor, který bude natrvalo připomínat všem budoucím generacím vděčnost Pánu, že nás za bolševika vždy ochraňoval a přivedl až k pádu komunismu v listopadu 1989.  Bratr Dr. Dufek poděkoval za "pétépácké poutníky" duchovním otcům za odslouženou mešní Oběť a znovu připomněl, že naší devizou při vstupu do eurostruktur neodmyslitelně patří a zůstává duchovní dědictví cyrilometodějské a svatováclavské!  Své memento zakončil slovy: "Bratři a sestry, nedovolme, aby v českém národě umřela historická paměť! Národ, který si neváží své historie, dřív, nebo později zahyne!"  Po opětovném příjezdu do Města Libavá pokračoval program obědem, besedou a koncertem Posádkové hudby Olomouc. Účastníci rovněž poděkovali organizátorům celé akce - hlavně Armádě české republiky, která se tak každoročně revanžuje svým nejzasloužilejším dřívějším příslušníkům. František Antonín CIGÁNEK Další články

Folgende Daten wurden von der Internetseite:  http://budisov.cz/putovani_pate.php  übernommen

 

POUTNÍ MÍSTO STARÁ VODA                   1. Výchozí místo Budišov nad Budišovkou.   2. Podlesí. 3. Stará Voda - kostel, poutní místo. 4. Návrat přes Podlesí (možnost návratu do Budišova polní cestou do Starých Oldřůvek s krásnou vyhlídkou na lesy vojenského prostoru Libavá, silnicí do Budišova nad Budišovkou. Cestou lze koupit občerstvení v budišovském autokempu (ubytování a koupání v přírodním koupališti).   POUTNÍ MÍSTO VE STARÉ VODĚ OPĚT VÍTÁ POUTNÍKY   Obnova poutního kostela opět pokračuje...   Ve dnech 27. - 28. července 1996 opět po mnoha letech ožilo tradiční místo kostela sv. Anny a sv. Jakuba Většího ve Staré Vodě, v místě, které kdysi patřilo do okresu Moravský Beroun. Dnes je tento konventní a farní kostel částečně uveden do původního stavu. V roce 1995 zahájili obláti z Kroměříže náročné stavební záchranné práce na obnově konventní budovy.
	Stará Voda bývala kdysi kvetoucí obcí, jejíž součástí nebyl jen kostel, ale také klášter s kolejí, studánka s kaplí a pochopitelně domy, statky apod.. To vše je již minulostí. Klášter s kolejí již neexistuje, kostel byl značně poškozen, v lodi kostela byla vytrhána dlažba, zničena krypta pohřbených řeholníků. Co nezničily ruce příslušníků československé armády, to se podařilo jejich následníkům - sovětské vojenské posádce, která zde sídlila po roce 1968. Dnes okolí kostela milostivě zakryly mohutné keře a stromy.Nikdo by zde nehledal kdysi malebnou obec. Klášter byl 4. 5. 1945 v rámci posledních bojů druhé světové války dělostřeleckou palbou vypálen. K jeho původně plánované obnově nedošlo, zejména poté, co bylo rozhodnuto o vojenském prostoru v okolí Města Libavé.     K činnosti koleje a kláštera se váže život mnoha významných vědců a duchovních. Za všechny je nutné jmenovat alespoň známého orientalistu, českého piaristu P. Kristiana Voborníka, jehož narození před 200 lety jsme vzpomněli 14. 8. 1996. Od roku 1842 působil ve Staré Vodě jako rektor koleje. Zemřel 12. 4. 1872 ve věku téměř 76 let při plnění svých kněžských povinností a byl pohřben v hrobce starovodského kostela. Dále ve Staré Vodě vyučoval národní buditel a spisovatel P. Josef Václav Justin Michl - Drašar ve školním roce 1948-50. Dále fyzik, matematik a meteorolog PhDr. Oktávius František Šofka, dokonce i strýc moravského hudebního skladatele Leoše Janáčka P. Celestin Josef Janáček a řada dalších. Mezi studenty piaristické koleje patřil i František Ignác Kassián Halaška, kněz, rektor vídeňské a Karlovy univerzity, matematik, fyzik a astronom (1780-1847).   Mnoho dalších informací a poznatků získá vážený návštěvník z knihy "Hvězda pod Rosuticí", kterou vydala Moravská expedice a kterou lze zakoupit v Muzeu břidlice a v Kulturním domě v Budišově nad Budišovkou. Tato kniha přibližuje čtenářům minulost i přítomnost posmutnělého kraje od Moravského Berouna po Vítkov. Přináší i řadu dobových fotografií a nových skutečností.
	POVĚST O STARÉ VODĚ   Dávno předtím, než byl ve Staré Vodě postaven nádherný chrám sv. Anny ve Staré Vodě, měla vesnice jen obyčejný kostel. Byl zasvěcen sv. Jakubovi a nestál na místě dnešního kostela, ale na křovím porostlém okraji bažiny. V blízkosti tohoto kostela rád pásával jeden ovčák své stádo. Zpozoroval, že zvířata často zalézala do křoví a trvalo dlouho, než se opět objevila. Bylo mu to divné, že zrovna jeho ovce milují bažiny. Vydal se tedy jednou za nimi a uviděl, jak ovce ležely pod vrbou a zraky upíraly do koruny stromu, jakoby se modlily. Podíval se pozorněji a spatřil malou dřevěnou sošku. Lidé, kterým později o této příhodě vyprávěl, poznali v sošce podobu sv. Anny. Od té doby se k sošce scházeli lidé a modlili se. Po nějakém čase se rozhodli, že ji odnesou do kostela sv. Jakuba.   I stalo se tak, ovšem druhý den soška byla opět na svém místě - v koruně stromu. To se několikrát opakovalo. Lidé považovali za znamení, že sv. Anna chce zůstat právě na tomto místě. Byla tam tedy postavena kaplička, která byla několikrát obnovena a zvětšena, až nakonec byl na tomto místě postaven poutní chrám sv. Anny   Jiná pověst praví, že jeden ovčák sošku vyřezal a připevnil na strom jako dík za vyslyšenou prosbu.   Stará Voda byla již v 15. století uznávaným poutním místem, kam putovali biskupové a jezuité z Olomouce. Poutní kostel byl postaven 1683 - 1688, zasvěcen 1690. Kostel sv. Jakuba byl zbořen 1683.