Groß-Dittersdorf (Cerma)

Ort wurde nach 1945 zerstört

Aktuelles
 

www.stadt-liebau.de  Link: Aktuelles

Ortsbetreuerin: Frau Gerlinde Röhm; Alte Weickartshainer Str. 2; 35305 Grünberg; 06401 - 16 24

Nachfolgende Informationen wurden mit Einverständnis von Leo und Rita Titz von deren Homepage www.leotitz.de übernommen!

Groß-Dittersdorf um ca. 1920

Einwohner gesamt 758, davon Deutsch 754, Tschechisch 4

Telegraphenamt Bodenstadt Haltestelle. Schmeil u. Olmütz, St. Domstadtl.

Gemeindebesitz: 2 Armenhäuser, Postgebäude Felder 69 ha, Wald 5 ha- Gemeindeschulden Kc. 60.000 .- Gemeindezuschläge. Keine.

Bürgermeister: Kretschmer Alois. Landwirt. – Gemeinde-Sekretär. Herrmann Wilhelm. – Gemeindediener. Fichtner Eduard.

Pfarramt: Kubis Fabian Pfarrer. - Schwarzer Anton Organist- Fichtner Eduard Kirchendiener.

Ortsschulrat : Obmann Knapp Emil Landwirt

Volksschule III. Kl.: Leiter Schwarzer Anton – Lehrer Reineli Hermann – Sykora Marie – Meier Elsa – Handarbeitslehrerin- Schuldienerin Losert Antonie.

Geburtsassistentin: Jordan Florentine.

Postamt Gr.-Dittersdorf:  Schwarzer Julie, Postmeister – Briefträger: König Josef – Dittmar Anna – Losert Marie – Fahrpostunternehmen Schnittag Albert.

Großgrundbesitz: Revier: Besitzer. Wrbna A. – Verwalter Slavik Johann. – Vibiral Edmund, Oberförster – Nagel Stefan, Waldheger

Grundbesitzer: Baier Anna – Demel Franz – Dittmer Josef – Drexler Johann – Fix Emil – Grohmann Josef – Herrmann Wilhelm – Kloss Florentine – Knapp Emil – König Franz – Kretschmer Alois – Kubitschek Josef – Langauf Josef – Losert Franz – Pfeiler Eduard – Pfeiler Franz ,  Nr. 8.- Pfeiler Franz Nr. 62.- Pfeiler Franz Nr. 137- Pfeiler Franziska – Pfeiler Johann Nr. 52- Pfeiler Johann Nr. 54- Pfeiler Josef – Polzer Franz- Schmittag Albert – Schmittag Rudolf – Scholz Ernst –Schwarz  Josef – Slepiza Anton – Stecker Eduard – Stecker Franz – Stecker Johann – Vögler Martin – Zwesper Josef

Spar – und Darlehenskasse r. G. m. Unb. H. Vorstand : Obmann Pfeiler Josef – Obmann – Stellvertreter Zwesper Josef  beide Grundbesitzer – Mitglieder: Lehner Friedrich, Gastwirt – Pfeiler Johann- Stecker Johann, beide Landwirte alle Groß-Dittersdorf – zeichnet Obmann oder Obmann Stellvertreter und 1. Mitglied – Anteile a. Kc. 20.-

Brettsäge: Drexler Johann (Dampf) – Schwarz Josef

Binder: Stecker Josef

Gasthäuser: Lehner Friedrich – Pfeiler Leopold (auch Fleischer) – Pfeiler Leopold sen. – Sellner Ernst.

Gemischtwarenhandlung: Lehnert Josef- Mandelik - Adolf Pfeiler Leopold jun.

Müller: Demel Franz – Lehnert Josef – Schwarz Josef – Stecker Franz (Windmüller)

Mühlenbauer: Schmittag Rudolf

Postfahrtunternehmen: Schmittag Albert

Schmiede und Hufschmiede: Mader Josef – Polzer Johann

Schneider: Fichtner Eduard – Jahn Marie – Losert Anna – Stecker Franziska – Stix Hermine

Schuhmacher: Kretschmer Johann – Kretschmer Josef – Stecker Karl.

Tischler: Pfeiler Johann sen. – Schenk Ernst- Tannheiser Adolf.

Trafiken: Jahn Marie – Jordan Julie – Pfeiler Leopold sen. – Pfeiler Leopold Nr. 9.

Wagner: Mach Alois.

Vereine und politischen  Organisationen: Ortsgruppe des deutschen Kultur- Verbandes- Gesangs und Musikverein– St. Theresienverein – Ortsgruppe des Bundes der deutschen Nordmährens – Freiwillige Feuerwehrverein

Ortsbetreuerin: Gerlinde Röhm
Kontaktaufnahme über Email: 

baerner-laendchen@web.de oder stadt-liebau@web.de

Čermná / Gross Dittersdorf

Obec se nacházela na plošině podél stejnojmenného potůčku, kolmo k Plazskému potoku (Bleisbach), v nadm. výšce  560 m, procházela jí silnice z Milovan do Velké Střelné. Vznik obce je datován kolem r. 1300, první písemné zmínky pocházejí z r. 1324, kdy je uváděna jako „Dytreychsdorf “. Obec byla založena podle tzv. „olomouckého práva“ Petrem z Čáslavic, který zde byl také prvním rychtářem. V 16. století bylo jméno obce uváděno česky jako Čermá nebo Černá, dnešní gramatický tvar vznikl teprve v novější době. Publikace Moravská vlastivěda z  r. 1931 uvádí, že zdejší pozemky byly kamenito-písčitého charakteru s nedostatkem vláhy  hodící se k pěstování lnu, kterému se zde dařilo. K Čermné patřila kolonie Ascherwinkel s 18 domy, její vznik je datován do r. 1785, dále k obci patřily 2 vodní mlýny (Dittersdorfer a Bleismühle), z původních dvou větrných mlýnů pracoval jeden ještě v r. 1944. Obec měla svoji poštu, 3 pily, lom, záložnu, 4 hostince (1910), pěvecký a hudební spolek (1920). Škola byla v obci zřízena v roce 1779 a od r. 1882  se vyučovalo v nové budově. Farní kostel sv. Máří Magdalény je písemně uváděn již v 16. století, znovu byl vystavěn r. 1783 a poté přestavěn r. 1846 nákladem 14.500 zl. Dnes neexistuje. Největšího počtu obyvatel dosáhla obec v polovině 19. století – 1004, v roce 1910 zde bylo 851 obyvatel, v r. 1930 měla obec 158 domů a 674 obyvatel (čs. 12). Obec byla zničena armádou po vzniku vojenského prostoru po r. 1946. V místě obce se dnes nachází pomník pořízený zdejšími rodáky.