Groß-Waltersdorf (Strelna)

Ort wurde nach 1945 zerstört

Kirche um 1930

Aktuelles
 

www.stadt-liebau.de  Link: Aktuelles

Ortsbetreuerin: Herr Adolf Hausner; Rittershäuser Str. 22; Dietzhölztal; Tel. 02774 - 44 54

Nachfolgende Informationen wurden mit Einverständnis von Leo und Rita Titz von deren Homepage www.leotitz.de übernommen!

Groß-Waltersdorf um ca. 1920

Einwohner gesamt 1.842, davon Deutsch 1.837;Tschechisch 5

 Haltestelle: Schmeil  bei. Olomouce. Station. Domstadtl

Gemeindebesitz : 4 Häuser, Feld und Wiese 101 ha. – Gemeindeschulden Kc. 120.000.-  - Gemeindezuschlag im Jahr 1923 250 %, Hundesteuer Kc. 5.- Getränkesteuer Kc. 1000.-.

Bürgermeister: Berger August. Landwirt- (Konst. 30./9. 1923) – Gemeindesekretär Böhm Josef – Gemeindediener Heger Raimund.

Pfarramt: Nowak Ludwig, Pfarrer.  Merfert Hans Organist – Beck Josef, Kirchendiener.

Ortsschulrat: Obmann Hausner Josef Landwirt.

Volksschule IV. Kl.: Leiter Swoboda Johann – Lehrer: Heginger Karl- Rotter Franz- Seidler Karl- Richter Rudolf – Richter Anna  - Seidler Luise – Glier Marie, Handarbeiten.

Gewerbliche Fortbildungsschule: Leiter Merfert Hans, Schuldirektor i. R.

Arzt MU Dr. Röhsner karl (Distriktsarzt).

Geburtsassistenten: Mader Marie – Müller Antonie – Sienel Anna.

Post und Telegrafenamt  (Groß-Waltersdorf): Kirchberger Heinrich, Postmeister.- Stecker Klementine, Beamtin – Briefträger : Sienel Rudolfine – Zaiske Aloisie.

Gendarmeriestation: Turecik Josef, Kommandant – Wachmeister: Rohmfeld Rudolf – Neuwirth Wenzel.

Großgrundbesitz: Besitzer Wrbna Rudolf, Holleschau – Slavik Johann, Forstm. – Heger: Eichler Rudolf – Böhm Oswald.

Grundbesitzer: Adam Josef – Berger August – Böhm Josef – Böhm Wilhelm- Frei Florian – Frey Rudolf – Glier Josef, Nr. 3 – Glier Josef Nr. 186 – Glier Josef ,Nr. 214 – Göttinger Karl – Gromes Em. – Hausner Adolf – Hausner Johann – Nr. 90 – Hausner Johann 236 – Hausner  Josef Nr. 87.- Hausner Josef 89 – Hausner Josef 101 – Hausner Josef 105 – Heger Johann – Klein Rudolf – Kuttler Wilhelm- Langer Josef – Lorek Josef – Lorek Karl – Mader Richard – Mader Rudolf Nr. 33 – Mader Rudolf  Nr.131 – Mader Theresia – Malatek Karl – Nagel Alois – Nagel Emil – Nagel Josef – Polzer Emanuel – Polzer Johann – Polzer Josef – Polzer Oswald – Pulz Rudolf – Rösner Karl- Schwach Adolf – Sienel Johann – Sienel Josef Nr. 189 – Sienel Josef  Nr. 190 – Thomas Franz – Thomas Josef – Titz Johann – Treutler Josef – Tropper Georg – Wansner Oswald – Wagner Rudolf – Zwesper Rudolf .

Spar – und Darlehenskasse, r. G. m. unb. Haftung Vorstand: Obmann Hausner Josef, Grundbesitzer, Nr. 25- Obmannstellvertreter Haunser Josef – Grundbesitzer Nr. 87 – Mitglieder: Hoffmann Johann Grundbesitzer- Dr. Rössner Karl, Distriktsarzt – Nagel Alois – Heger Johann – Hausner Johann alle Grundbesitzer Groß- Waltersdorf – zeichnet Obmann oder Obmannstellvertreter und 1. Mitglied des Vorstandes – Anteile a Kc. 20.-

Groß –Waltersdorfer Konsumverein, r. G. m. b. H. :  Vorstand. Laubner  Johann Grundbesitzer – Obmannstellvertreter Berger Johann – Kassier Böhm Wilhelm Grundbesitzer, alle Groß- Waltersdorf – zeichnet 2 Mitglied des Vorstandes – Anteile a. Kc. 20.-

Lichtgenossenschaft für die Gemeinde Groß Waltersdorf, r. G. m. b. H. Vorstand. Obmann Treutler Josef Landwirt – Obmannstellvertreter Klein Adolf, Tischler – Mitglieder: Schebesta Karl, Mechaniker – Mader Rudolf – Böhm Josef beide Landwirte, alle Groß Waltersdorf – zeichnet Obmann oder Obmannstellvertreter – Anteile a Kc. 300.-

Sägewerke : Johann Drexler – Julius Langer, Hauptniederlassung  Zwittau Inhaber Langer Robert, Zwittau – Raschendorfer Hugo.

Schieferwerke : Laubner Johann – Sienel & Novak – Schieferbergbau A.-G. in Olmütz, Direktor siehe Olmütz, Beier Ferdinand, Verwalter Sienel Johann Obergrubenaufseher – Betriebskraft Dampf 304  HP , 3 Gewerlmaschinen 78 HP

Bäcker: Butschek Heinrich – Berger Oswald.

Binder: Polzer Adolf – Stecker Johann

Butter und Eierhandel :Sienel Anna

Drechsler: Glier Hugo.

Fleischer: Lorek Karl – Malatek Karl- Rosensprung Franz 

Gasthäuser: Böhm Wilhelm – Hausner Klara – Lorek Anton – Polzer Josef (auch Trafik) – Rösner Florentine (auch Trafik) Schlesinger Adolf (auch Trafik) Wallisch Marie.

Gemischtwarenhandlung: Lorek Friedrich (und Eisenhandel) Amand Nagel.

Greisler: Klein Dominik – Stecker August.

Maler und Anstreicher: Hausner Josef.

Mechaniker: Schebesta Karl

Müller : Krätschmer Eduard – Kuttler Johann – Laubner Johann – Raschendorfer Hugo.

Obst und Gemüsehandlung: Polzer Anna – Rosensprung Anna.

Produktenhandlung: Schlesinger Adolf – Stecker Eduard.

Raseure und Friseure: Polzer Oswald – Zwesper Johann .

Sattler: Nasswetter Amand – Pauler Johann.

Schieferdecker: Tauber Josef.

Schmiede: Dolinek Anton – Pausch Eduard.

Schneider: Blaschke August – Dörrich August – Glier Aloisia – Hausner Franz – Hausner Josefa – Wallisch Anton.

Schnittwarenhandlung: Stecker August – Wallisch Josefa.

Schuhmacher: Buda Wilhelm – Frei Johann – Malatek Josef – Niessner Franz – Ohnhäuser Johann – Zwesper Eduard.

Sodawassererzeugung: Polzer Julius.

Steinbruch : Walter Karl.

Tischler: Hausner Josef – Klein Adolf – Polzer Johann.

Trafiken: Hausner Josef – Wallisch Anton.

Viehhandlung: Kretschmer Wilhelm – Karl Malatek jun.

Wagner: Liebicher Johann

Vereine und politische Organisationen : Ortsgruppe des deutschen Kulturverbandes - Zweigverein des Zentralvereines für Bienenzucht – Gesangverein- Deutscher Turnverein Frieden – Schulkreuzerverein – Freiwillige Feuerwehr- Ortsgruppe des Bundes der Deutschen Nordmährens – Unterstützungsverein gewesener Soldaten – Frauen- und Mädchenbundesgruppe des Bundes der Deutschen Nordmährens – Fischerverein Oderquelle – Geselligkeitsverein Frohsinn – Sozialdemokratische Partei – Bund der Landwirte – Christlichsoziale Partei - Gewerbepartei.

Ortsbetreuer: Adolf Hausner
Kontaktaufnahme über Email: 

baerner-laendchen@web.de oder Bärner-Ländchen@web.de

Velká Střelná / Gross Waltersdorf

Bývalá velká zemědělská obec na soutoku několika potůčků v nadm. výšce  570 m, jádro plošiny, na které obec ležela tvoří dříve známé „střelenské břidlice“. Název se většinou odvozuje podle „Střelenského lesa“, který je jmenován v listině markraběte Jindřicha Vladislava z roku 1203. Samotná obec je poprvé písemně připomínána roku 1382 s názvem „Strzielna“, od roku 1821 uváděna jako „Velká Střelná“. Při vpádu Tatarů roku 1663 bylo pobito 103 obyvatel obce. K Velké Střelné patřila osada Hühnerberg (založena 1785, 10 domů, 78 obyvatel), a samoty  Bräuerberg, Waltersdorfmühle a Schieferwerke. Břidlice se zde lámala od 16. století nepřetržitě do první světové války, kdy byla těžba přerušena. Ve 30. letech 20. století zde byla pošta i četnická stanice (od r. 1900), sídlo lesního velkostatku i několik malých průmyslových závodů, družstev a spolků: výroba dřevěného uhlí, dřevěného zboží (1943), sodové vody (1902), lihovin (1911), tírna lnu (1932), 2 mlýny, družstvo zemědělské (1935), elektrické (1924), Konsum. V obci byla nemocenská pokladna (1911), 2 lékaři, záložna , 2 pojišťovací jednatelství a 8 hostinských koncesí, ze spolků to byly např. hasičský, rybářský, kameníků, všeodborový, dělnického domu, divadelní a pěvecký. Počátky zdejšího školství sahají do roku 1707, kdy bylo zahájeno pravidelné vyučování. Přestavba školní budovy se uskutečnila roku 1929, od r. 1936 zde byla měšťanská škola, živnostenská pokračovací byla založena r. 1924 a zemědělská lidová r. 1930. Zdejší farní kostel sv. Mikuláše je písemně uváděn až roku 1570, kostel byl znovu vystavěn r. 1752 a restaurován po požáru r. 1847. Dnes neexistuje. Roku 1910 měla obec 2064 obyvatel, v roce 1930 zde stálo 293 domů a žilo 1927 obyvatel (čs. 32). Výsledky voleb r. 1935: SdP 466 hlasů, KSČ 317, BdL 147. Po odsunu původních německých obyvatel byla obec zčásti osídlena českými dosídlenci pouze na krátkou dobu, také tito byli přinuceni se vystěhovat v důsledku vzniku vojenského prostoru a celá obec byla poté postupně zdemolována.
U bývalého kostela se nachází pomník pořízený zdejšími rodáky.

Těžba břidlice.
Ložisko ve Velké Střelné je největším v oblasti Nízkého Jeseníku, břidlice se zde lámala již od 16. století, skutečná těžba je datována od r. 1832. Od roku 1889 byla zahájena také hlubinná těžba v důsledku dlouhých a tuhých zim, které omezovaly povrchové práce. Tímto způsobem dobývání se dosáhlo  na jámě č. 4 hloubky 158 m. Od začátku 1. svět. války do roku 1932 byla těžba zastavena a to způsobilo zhoršení sociálních poměrů v obci, v tomto roce byla těžba obnovena firmou J. Řihák z Olomouce, která zde zaměstnávala až 150 pracovníků. V roce 1939 se vedení dolu ujala německá firma Heinz,Tatzel und Co. a v průběhu války zde pracovalo až 200 válečných zajatců. V roce 1945 připadly doly do národního správcovství a opět zde působil J. Řihák, po roce 1947 byla těžba zastavena v důsledku odsunu odborníků německé národnosti a z důvodu zřízení vojenského prostoru. Pokusy o obnovení těžby proběhly od r. 1992 do r. 1994, kdy musely být práce ukončeny pro střety se zájmy armády.

Links:

www.ahnenforscher-baern.de