Rudelzau (Rudoltovice)

Ort wurde nach 1945 zerstört

Aktuelles

www.stadt-liebau.de  Link: Aktuelles

Ortsbetreuer: Herr Alfred Wagner; Fabrikstr. 3; 63762 Pflaumheim; Tel. 06026 - 49 09

Nachfolgende Informationen wurden mit Einverständnis von Leo und Rita Titz von deren Homepage www.leotitz.de übernommen!

Rudelzau um ca. 1920

Einwohner gesamt 996, davon Deutsch 993; Tschechisch 3

Telegrafenstadion: Bautsch

Gemeindebesitz: Schule, Armenhaus, Acker 20,84 ha, Wiesen 0,36 ha, Weiden 7,40 ha, Wald 3,36  ha - Gemeindeschulden Kc 12.400,--  -Gemeindezuschlag im Jahr 1923   250%.

Bürgermeister: Heger Stefan, Landwirt - 1.Stellvertreter Lohr Alois, Landwirt 2. Stellv. Potsch Johann, Kaufmann - (Konstituiert 30.9.1923) - Gemeindesekr. Jilg Josef, Oberlehrer Jackel Johann .

Pfarrgemeinde : Brecka Stefan Pfarrer - Mück Johann Chordiregent - Nedetzka Paula  - Organist  Wagner Stefan Kirchendiener.

Ortsschulrat: Obmann Heger Stefan Landwirt

VolksschuleII: Kl. (mit 1 Parallelabt.) Leiter Jilg Josef - Lehrer: Swoboda Siegried - Dörrich  Wilhelm - Adler Augusta - Neusser Philomena, Handarbeitlehrerin.

Geburtsassist.: Adam Marie - Seidler Franziska

Postamt ”Rudolzau “: Nedetzka Josef Postmeister

Gendarmeriestation: Drabek Paul, Oberwachtmeister - Kucera Johann  Wachtmeister

Grossgrundbesitzer: Revier: Inhaber Sigmund Desfours Walderode Bodenstadt - Schönweitz J.  Heger

Grundbesitzer: Banert Benedikt - Banert Josef - Banaert Josef - Beck Eduard - Dreiseitel Johann - Drexler Johann - Enenkel Alois Nr.60 - Enenkel Alois Nr.61 - Glier Marie - Heger Franz - Heger Stefan - Heitel Ernst - Heitel Johann - Heidel Rudolf - Holpart - Ernst - Hornik Marie - Jahn Alois - Jahn Johann - Jahn Josef - Kalik Peter - Klar - Ernst  Kleiber Viktor - Kluger Franz - Kolb Rudolf -  Korseska Rudolf - Kretschmer Alois - Kretschmer Franz - Kretschmer Rudolf - Lammer Erwin - Lehnert Alois – Lehnert  Anna - Lehnert Richard - Lehnert Juliuas - Lenger Franz - Losert Josef – Morbitzer  Franz - Mück Franz - Mück Johann - Neumann Johann - Nedetzka Josef - Polzer Anton - Polzer Marie Josefa Nr.17 - Polzer Marie Nr.19 - Purr Adolf - Purr Alois - Purr Johann - Richter Alois - Rohm Johann - Rohmfeldd Emil - Rohmfeld Isidor - Schwarz Rudolf - Sohr Alois - Sohr Ernst - Sohr Josef - Stanzel Josef - Theimer Rudolf - Theimer   Wilhelm - Thomas Josefa - Wagner Alois - Zimmer Alois.

Landwirtschaftliche Genossenschaftkassa in Rudelzau, r.G.m.unb.H.Vorstand :Stanzel Josef - Stellv. Rohmfeld Isidor, beide Grundbesitzer - Rechnungsführer Jilg Josef, Oberlehrer Mitgl.: Heger Stefan - Kretschmer Franz beide Grundbesitzer, alle Rudelzau zeichnet  Vorsteher o. Stellv. u. 2 Mitglieder - Anteile a`Kc 20,--. 

Bleibergbau: Goldmann Salomon (ausser Betrieb).

Kunstmühle u. Sägewerk: August Schwarz, Kunstmühle u. Sägewerk Odertal - Rudelzau, Mähren: Betriebskraft Dampf u. Wasser 15 HP.

Bäcker: Titz Johann

Binder: Willscher Josef auch Viehhandlung.

Galanteriewarenhandlung: Seldner Johann

Gasthäuser: Glier Franz - Mück Johann - Kunz Rudolf - Wagner Vikktor.

Gemischwarenhandlung: Kluger Franz - Mück Julianne - Olbort Karoline - Potsch Johann - Titz Johann.

Mühlenbau: Korseska Alois.

Müller: Kalig Alois Windmüller.

Raseure u. Friseure: Heger Florian - Nadwornik Julius.

Schlosser: Rudolf Ernst.

Schmiede: Langer Karl - Riedel Karl - Techet Franz.

Schneider: Grohmann Franz - Kuttler Franz - Wagner Stefan.

Schuhmacher: Alka Franz - Korseska Franz - Langer Karl.

Tischler: Lenger Johann - Seidler Alois - Unger Ferdinand.

Trafiken: Kluger Franz - Morbitzer - Potsch Johann - Wagner Viktor.

Wagner: Langer Ernst - Losert Stefan.

Vereine u. polit. Org.: Land- und Forstwirtschaft Verein für den Distrikt Rudelzau - Ortsgruppe des deut. Kulturverband - Geselligkeitsverein Frohsinn - Gesangsverein - Ortsgruppe d. deut. Gewerbepartei - Ortsgr. d. Bund d. Landwirte - Freiw. Feuerwehr - St. Theresienverein - Ortsgr. d. Bund d. Deut. Nordmährens.

Ortsbetreuer:   Alfred Wagner
Kontaktaufnahme über Email: 

baerner-laendchen@web.de oder stadt-liebau@web.de

Rudoltovice / Rudelzau

Bývalá obec česky nazývaná do roku 1918 jako Rudoltice ležela ve svahu, který se zvedá jižně od řeky Odry v nadm. výšce 600 m. Středem obce vedla okresní silnice z Potštátu do Budišova n.B., na severním konci obce odbočuje silnice do Města Libavé. Obec byla založena asi ve 13.století, v kupní listině z roku 1408 se uvádí název Rudoltice. Od středověku se zde těžilo stříbro a olovo, těžba olova poblíž obce pokračovala v tzv. „barnovsko-rudoltovickém“ revíru po celé 18. a 19. století až do 1.světové války. Roku 1711 osvobodil majitel zdejšího panství Jan Jiří z Walderode rudoltovické usedlíky od robot při panském dvoře. Rudoltovice byly velkou zemědělskou obcí, hospodářské půdy zde bylo 2370 ha, z toho 507 ha vlastnil potštátský velkostatek Desfours-Walderode, který zde měl také lesní revír. Zdejší obyvatelé se ve většině živili především zemědělstvím a dobytkářstvím, v roce 1926 zde bylo 28 živnostníků.

Rudoltovice měly vlastní poštu a četnickou stanici (od r. 1910), zemědělské družstvo (od r.1911), 2 vodní družstva (1930), 2 pily, 2 vodní mlýny (1910), záložnu „Raiffeisenku“ a také 4 hostince (1930). Ze spolků zde působily např. všeodborový, 2 zemědělské, Kasino, hasičský a pěvecký. Škola se v Rudoltovicích připomíná od r. 1779, ve vlastní budově sídlila od r. 1817, v roce 1887 byla budova zvýšena na patro. Kromě obecné školy zde byla od r. 1925 dvouletá zemědělská lidová škola. Původní dřevěný kostel shořel při požáru roku 1758 a s ním i dvě třetiny obce, nový kostel sv. Mikuláše byl vystavěn v letech 1758-60 v barokním slohu. Kostelní interiér byl restaurován roku 1919 a budova samotná roku 1923. Katolická fara se připomíná již r. 1408, po svém zrušení byla obnovena náboženským fondem r. 1781. Kostel ani fara dnes neexistují. V roce 1880 bylo v obci 167 domů a 1203 obyvatel, 1910 – 1081 obyvatel, v roce 1930 zde stálo 188 domů a žilo 1063 obyvatel (čs. 19). Nejsilnější polit. stranou za první republiky  zde byla agrární BdL, která si své postavení udržela až do r. 1938.
Po skončení 2. svět. války byla obec zbavena původního obyvatelstva a po vzniku vojenského prostoru v průběhu následujících let zdemolována. V dolní části bývalé obce, u cesty do Podlesí (býv. Šumvaldu), byl r. 2000 místními rodáky žijícími v SRN odhalen pomník obce.